To co se odehrálo v Hoogerheide bude ještě dlouho rezonovat v hlavách fanoušků i hlavních protagonistů tohoto neskutečného souboje dvou největších osobností současného cyklokrosu. Překvapivý závěr a shodný komentář fandů cyklistiky i odborných médií zněl: "Van der Poel zaskočil Van Aerta v cílové rovině." Jenomže to by byl hodně zjednodušený pohled. Domnívám se, že v cílové rovině se odehrál už jen poslední kamínek v perfektně poskládané strategii holanďana, kterému lze vyčítat mnohé přešlapy a minely z poslední doby, ovšem to co předvedl v souboji o cyklokrosového šampióna, byl, domnívám se, do puntíku promyšlený a po taktické stránce perfektně zvládnutý hodinový koncert.
Vše začalo dohodou v holandském nároďáku s Van der Haarem. Rozjedeš mi to hned po startu a já do toho pak šlápnu naplno už v prvním výjezdu.
Start - Van der Haar ihned na špici rozjíždí Van der Poela, Van Aert vlevo
Stále první kolo čas 3:08 - MVDP jde na první pozici a chystá se zaútočit už od prvního výjezdu
3:23 - MVDP tlačí na pilu v prvním výjezdu
6:15 - Udržet se MVDP není vůbec jednoduché, WVA si to s otevřenými ústy a maximálním úsilím znova a znova dojíždí, ostatní jezdci ztrácí po prvím kole 16s...(!)
Wout Van Aert po závodě sám konstatoval, že první polovina závodu se jela v neskutečném tempu, kdy neměl jiné myšlenky než se udržet MVDP, což se mu také s vypětím daří. Jenže. MVDP ordinuje Van Aertovi pravidelné intervaly, které se nepříjemně načítají. On může diktovat kolik a kde jich bude a pochopitelně volí takové situace, které mu vyhovují. 20s all-out těsně po sjezdu z rampy, 20s all-out po překonání překážky.
Je velký rozdíl, když se přes překážku dostanete v dobré rychlosti, jak to předváděl MVDP, díky tomu získáte okamžitě 10m k dobru a poté z této rychlosti pokračujete na 90% svého maxima, než když po zabržděném skoku rozjíždíte své kolo z nulové rychlosti a doháníte svého vzdalujícího se soupeře, který už má vyšší rychlost než vy a 15m k dobru. A je zřejmé, že když soupeře, jakým je MVDP docvaknete, musíte jet naprosto na hraně svých možností, kdežto váš soupeř si pouze v na pár sekund truchu přišlápnul. Jednoduše řečeno, WVA byl nucen absolvovat každých pár minut opakované all-out intervaly, kdežto MVDP si chytrou jízdou vždy na pár vteřin přišlápnul bez nějakého drastického zásahu do svého laktátového režimu.
Celá situace je dobře vidět i na výrazu obou jezdců, kde MVDP má v průběhu celého závodu ústa pouze pootevřená, WVA velmi často nasává kyslík plnými doušky.
Obě nejčastější místa Van der Poelových ataků - tedy 20s výjezd a skok přes umělou překážku byla zvolena naprosto logicky s vědomím, že MVDP skáče překážky lépe a do prudkého výjezdu je výrazně lehčí, což dává jeho akceleraci mnohem lepší podmínky.
Pokud opakované útoky pronásobíte 10ti koly, vyjde vám velmi nepříjemných zhruba 6-10 minut, kde se Van Aert musel pohyboval na hraně svých možností s prakticky nulovou příležitostí regenerovat. Při tak rychlém tempu se odpočívat prakticky nedalo. MVDP si tedy svého soupeře nejdříve takticky podusil ve vlastní šťávě a poté mohl přemýšlet jak vítězně zvládnout souboj dvou fenomenálních sprinterů, kteří se v sezóně utkávají co týden celé desetiletí.
Až na to přišel. Udělám to přesně opačně, než od mne WVA bude čekat. Po posledním skoku nebudu útočit, ale naopak se stáhnu na druhou pozici a zaútočím až v cílové rovině.
MVDP po posledních překážkách neútočí a přesouvá se do závěsu za WVA
A tohle překvapivé gesto mělo na WVA neskutečný účinek. Dle jeho vlastních slov to byla situace, s kterou absolutně nepočítal a vůbec jí neměl promyšlenou...
V těchto úvahách se oba jezdci přesunuli až na asfaltovou cílovou rovinu, kde jak už víte, MVDP odstartoval svoje rakety v nohách a WVA nejen že nemohl kontrovat stejnou zbraní, on se k MVDP závěrečných 13 vteřin ani výrazně nepřiblížil.
Po nájezdu na asfalt si MVDP počká až se WVA ohlédne a jakmile otočí hlavu zpět, okamžitě z druhé pozice útočí
WVA se také zvedá prakticky okamžitě a ve chvíli, kdy se MVDP dostává na jeho úroveň, už sprintují oba na plný výkon
Svoji roli určitě sehrál moment překvapení, ale mám li být upřimný, domnívám se, že ani souboj muže proti muži "na tlesknutí" by zřejmě nevyzněl jinak. Jak bylo již uvedeno, MVDP si svého soupeře do cíle řádně "přichystal" svojí aktivní jízdou a porazit ho i v jeho parádní disciplíně už pak nebylo složité.
WVA se během celého dlouhého sprintu nedostal ani za zadní kolo MVDP
MVDP vítězí před svým rivalem s pohodlným náskokem
Bylo by škoda, pokud se o tomto souboji bude tradovat pouze to, že Mathieu svého soupeře udolal v cílové rovince. Byla by to pouze poloviční pravda. Poučení je myslím někde úplně jinde. Tak snad to ví i v týmu kolem Wouta.
Mám oba dva závodníky moc rád. Oba téměř stejně. Ale nejvíc asi za to, že občas dělají naprosto školácké chyby a tím nám ukazují, že jsou to pořád jenom lidi. Má to svoje velké kouzlo, pro nás smrtelníky.
Apropos, všimli jste si, že Mathieu Van der Poel se po celou dobu závěrečného sprintu držel nahoře za páky?
Robert Kleiner, s1w.cz
trenér cyklistiky II.třídy