Dalo se čekat, že úvod Tour bude jako každý rok tvrdý a nervózní. Letošní TOUR však očekávání předčí. V tom dobrém i v tom špatném.
Nervozita na letošní Tour de France, umocněná ne úplně povedenou volbou dojezdu trasy třetí etapy a divačkou soutěžící s transparentem u trati o titul „největší hloupost mého života“ znamená, že během prvních tří dnů téměř všechny týmové křižníky dostaly doslova plný zásah pod čarou ponoru. Ušetřen nezůstal prakticky nikdo, padlí jsou počítáni v desítkách, odstoupivších je po prvních třech dnech bretaňského masakru více než bývá obvyklé. Týmy kromě formy jejich lídrů, zajímá i hloubka jejich šrámů a počet přeživších pomocníků. „Tento způsob Tour zdá se mi poněkud nešťastným“, poznamenal by asi klasik. Forma a výkonnost jdou trošku stranou, ruská ruleta se svým nemilosrdným ortelem úřaduje příliš často. Ale i to patří k práci profesionálního týmového jezdce závodícího v řeži organizátorů ASO. Čím víc pádů, tím větší mediální pozornost, čím víc krve, tím lepší sledovanost.
Photo Credit: Cor Vos
A UCI? Jak je jejím dobrým zvykem, o bezpečnost závodníků se stará po svém. Takže namátkou: Luke Row (INEOS), který dovážel svého lídra Gerainta Thomase s pohmožděným ramenem po hromadném pádu s 3min ztrátou zpět do pelotonu, se slovně rozhořčil nad skutečností, že Jury jim nedovolila využít podpory týmového vozu, jak to bývá v takových situacích běžné. Výsledek: pokuta 300CHF a -20UCI bodů za útok, zastrašování, urážky, hrozby a nevhodné chování, Schelling (BOH) 200CHF a 20" za přijmutí občerstvení na posledních 20 km, 1000CHF potom týmový občerstvovač. Houle (APT) 200CHF za močení na veřejnosti. Nechme ale pohnuté okolnosti startu letošní krvavé Tour stranou, naším tématem je výkonnost jezdců.
Slovinské duo a hozená rukavice pro INEOS
Už dávno před Tour bylo jasné, že loňská dominance slovinského dua Pogačar – Roglič nebyla nikterak náhodná a nepůjde jen tak lehce eliminovat ani v letošním roce. Jediný vážný vyzyvatel, dosavadní král Grand Tour etapáků, INEOS Grenadiers (jmenovitě Bernal, Thomas, Carapaz) ani při vší snaze nedosahuje zcela jejich výkonnostních parametrů, dokonalé všestrannosti, možnosti agresivních dojezdů, výjimečných časovkářských dovedností. Sir Brailsford si toho je moc dobře vědom a své největší současné eso - Egona Bernala raději vyslal na neúplně výkonnostně obsazené GIRO a na Tour si ponechal všechny ostatní. Letos skvělého Porteho, vítěze Vuelty Harta, spolehlivého bývalého mistra světa Kwiatkovského, skvělého vrchaře Castrovieja. Když před Tour pravil: „zkusíme je přečíslit silnou sestavou a agresivním pojetím v každé etapě“, ukázalo se, že je to vcelku dobrý taktický manévr, bohužel přinejmenším pro bretaňské dojezdy nemá jezdce který by ve finálním agresivním spurtu do závěrečného kopce dominoval. Obstál pouze Carapaz, jenže on zase pokulhává v časovce. Druhý lídr Thomas, by v časovce měl mít obstojnou výkonnost, ovšem agresivní pojetí do prudkého finále je mu cizí.
A oba slovinci v prudkých dojezdech září – což ostatně ukazovali už zjara na klasikách. A nejenom tam. Kdo pozorně sledoval Baskicko, mohl si vychutnat přímý souboj Pogačar – Roglič v poslední etapě tohoto překrásného týdenního etapáku. 112km poslední etapy znamenalo výživných 3.300 výškových metrů v naprosto neskutečném tempu. První stoupání VAM 1715, 2. VAM 1600/18min, 3. VAM 1500/22min., a teď to začne – ve sjezdu útočí Roglič, dotáhne se na odjíždějící domácí jezdce a na následující 13% stěně zaznamenává VAM 1880(!)/10,5min. Ve finálním 9% výjezdu na Arrate pak neskutečných VAM 1910(!)/13min, čímž získává tento týdenní etapák pro sebe. Pogačar zajel prakticky stejně a kdyby nemusel z počátku pracovat pro tou dobou vedoucího McNultyho, dojel by pravděpodobně s Rogličem. Tohle jsou čísla, která kromě těchto dvou jezdců dnes nezvládá nikdo na světě. Tedy, kromě ehm, Valverdeho, který v téhle etapě Rogličovi statečně sekundoval a dokonce se jednu dobu pokoušel z tohoto tempa zaútočit...
Pro lepší představu VAM 1910 znamená jízdu výkonem 6,7W/kg, tedy pro 70kg jezdce 470W! Pokud zvládnete opakovaně čtvrthodinu tímto tempem, pak už velmi podobným tempem dokážete i půlhodinu, protože se výkonnostně jedná se o podobný energetický zdroj, krytý nutně z větší části z aerobních možností jezdce.
Tuhle formu měli oba (resp. všichni tři) už začátkem dubna, tedy 3 měsíce před Tour! Není divu že oba slovinci svůj závodní program rázně přibrzdili. Ukázalo se, že aby se dostali na špičkovou výkonnost před Tour, žádné kontrolní závody, jak bývalo dorým zvykem, prostě nepotřebují. Neobjevili se ani na Criterium de Dauphine, ani Okolo Švýcarska ani Tour de Alps. Oni to mají prostě jinak. Moc dobře vědí, co dělat, aby se dobře připravili. I to s s sebou nese moderní doba. Není třeba se srovnávat se soupeři. Čísla hovoří jasně. Pokud umím VAM 1910, pak nic jiného vědět nepotřebuji. Jak prosté.
Oproti tomu G.Thomas, o měsíc později okolo Romandie, finále rozhodující 4té etapy při souboji o celkové vítězství - 10min. do ideálních 11% - VAM “pouze” 1750. To je samozřejmě skvělá hodnota, ale Roglič s Pogačarem by za těchto okolností získali na Thomase každých 10minut stoupání téměř minutu k dobru!
První etapa na TOUR pro Alaphilippa
Když má formu, je jeho nástup do kopce prakticky nechytatelný. Ukázal to už několikrát a i proto aktuálně nosí duhový trikot. Do karet mu tentokrát částečně hrálo i taktizování GC jezdců ve finálním výjezdu, ale objektivně měl prostě lepší den než ostatní zájemci o žlutý dres. Každopádně Lutsenko (Astana), aby se udržel ve stíhací skupině za Alaphilipem spolu s 20ti dalšími, včetně Pogačara, Thomase a Rogliče, potřeboval v tomto pětiminutovém kopci předvést 500W (konkrétně 494W/5:23/ VAM 1843). Carapaz zde ztratil 5s.
Nedělní představení MVDP
Druhý vážný zájemce o žlutý dres, MVDP, neměl v sobotu dle svých slov moc dobrý den. Jenomže v neděli už se cítil skvěle a předvedl něco, co nikdo, ani jeho sportovní ředitel ani spolujezdci, netušili že je vůbec možné, natož že se k tomu schyluje. Mathieu se se svým plánem nikomu předem nesvěřil, ale sám sobě si v hlavě vysvětlil, že tohle je prostě jediná možnost a a tenhle svůj šílený plán do puntíku naplnil. Nejdříve si osamoceně dojel pro 8mi vteřinovou bonifikaci při prvním průjezdu cílovou metou na Mur de Bretagne, poté si počkal na vedoucí skupinu, aby vše zopakoval o pár minut později v cílovém výjezdu, kde nejen že si dojel pro vítězství a další 10s bonifikaci, ale zvítězil o dalších 6s před duem slovinců a 8s před skupinou 21jezdců včetně Alaphilippa, což na zisk žluťáka bohatě stačilo. Opět se ukázalo, že pokud je MVDP při chuti, je z něj monstrum, které nemá ve světě cyklistiky obdoby. Ostatně už jsme o tom psali několikrát, naposledy zde.
Chcete podrobnosti? Lutsenko, který dojel v uvedené skupině 21 jezdců, kteří zaostali 8s za MVDP zaznamenal 529W/3:59/VAM1940. Není bez zajímavosti, že KOM na tomto kopci drží Valverde z roku 2018 a jeho hodnota je ještě o 2s lepší než dal MVDP svým druhým průjezdem.
Finále třetí etapy si určitě vychutnejte ještě jednou.
Další velmi vyjímečné představení monstrózní výkonnosti Van der Poela.
Pondělní krvavá lázeň
Jak již bylo uvedeno, tohle organizátoři nezvládli, a jezdci to dali najevo minutovou stávkou na ostrém startu úterní etapy. Kromě jiného si G.Thomas při pádu vykloubil rameno, Rogliče doslova vystřelil z trati na tvrdý hrubozrný štěrk Colbrelli, Sagana ve výborné finální pozici 100m před cílem nekompromisně sestřelil Caleb Evan. Na zemi se ocitla opravdu celá řada jezdců. Rekapitulace zde.
Úterý - Cav to dokázal!
Při tomhle 31 vítězství fenomenálního Manxmana na Tour de France nezůstalo jedno oko suché. Určitě víte, že po 3 letech strádání a mizené výkonnosti po prodělaném EBV viru, dostal Mark Cavendish svoji poslední šanci, jako samoplátce v týmu DQS. Odvděčil se hned zjara v Turecku třemi vítěznými etapami. Byla tam chabá konkrence, odvětil by nepřející. On ale o své výkonnosti přesvědčil následně i v Belgii. Jenže na Tour byl nominován Benett, jako obhájce zeleného trikotu a objektivně perspektivnější člen týmu. Cav je ale dítě štěstěny, a Benett si nedokázal doléčit zraněné koleno a Patrick Lefevre vzal tedy Cava. Málokdo mu však dával na Tour šanci. Jsou tam přeci ti nejlepší sprinteři světa a CAV je už daleko za svým zenitem, poznamenal den před jeho comebackem Jan Svorada, náš historicky nejúspěšnejší účastník Grand Tours (3x vítěz etapy na Tour, 5x na Giru, 3x na Vueltě). A CAV? V souboji s nejlepšími, v etapě kde nikdo nespadnul, předvedl stejné představení jako zamlada. Vychutnejte si ho ještě jednou.
Středeční prověrka zdravotní způsobilosti
Nepůjde pouze o testování aktuální formy, ale také zdravotní způsobilosti jezdců na celkové pořadí. G.Thomas, P.Roglič, ale i T.Pogačar si odnáší nepříjemné šrámy z předchozích etap. S odřeninami a pohmožděnimami se nedá dobře spát ani regenerovat. Uvidíme, jak vedoucí jezdci zvládnou tuhle nepříjemnou komplikaci během půlhodinové prověrky pravdy. Velmi zajímavé bude také sledovat, jak se s časovkou utká vedoucí muž – MVDP, který je sice cyklistický všeumněl, ale časovkářskou kozu doma nemá a 27km dlouhou časovku na časovkářském kole nikdy neabsolvoval a ani se v TOP 5 nikde neumístil. Ale jeho žlutý dres mu určitě dá křídla a víme čeho je schopen. Jeho široká ramena a nezkušenost s posedem budou jeho velkou nevýhodou a nic na tom asi nezmění ani fakt, že zakladatel garážové firmy na výrobu kol Princeton Carbon Works, mu osobně přiveze kopii zubatých časovkářskch setů Zipp (firma SRAM, majitel patentu na „zubatá kola“, PCW na jaře tohoto roku zažalovala, soudní rozhodnutí zatím nepadlo). Proti budou určitě Julian Alaphilippe (+8s), Carapaz a Wout Van Aert (+31s), ale i další kvalitní časovkáři v čele s Pogačarem.
Ladění časovkářské kombinézy MVDP Credit: Alpecin Phoenix Team
Robert Kleiner, s1w.cz