Kristian Blummenfelt, olympijský šampión a jedna z nejvýraznějších osobností současného triatlonového světa poskytnul svoje data z Mistrovství světa v dlouhém triatlonu na Havaji 2022. Při své cestě na stupně vítězů zaběhnul ve velmi náročných klimatických podmínkách maraton za 2:39:21. Pro optimalizaci své závodní strategie snímal během celého závodu údaje o teplotě svého tělesného jádra a pokožky senzorem CORE.

Havajský Ironman je známý svými brutálními povětrnostními podmínkami. Teplota vzduchu během závodu dosahuje 30,6 °C, relativní vlhkost 65 %.

Vývoj teploty tělesného jádra

Níže uvedená data poskytují unikátní pohled na strategii a fyziologické reakce těla špičkového sportovce. Uchladit Kristianovu tělesnou schránku, která disponuje mimořádně výkonným motorem není vůbec jednoduché. Na konci závodu jeho teplota dosahuje maxima 40,8 °C a Kristian se v cíli závodu neobejde bez lékařské asistence.

Průběh teploty Kristianova tělesného jádra je znázorněn zelenou čarou. Jak je patrné, do závěrečného maratonu odstartoval s teplotou 38,3°C, která se během prvních 45 minut postupně vyšplhala až na 39 °C aby po dalších 80 minut zůstala stabilní.

Však brzy poté, co se od něj odpoutal pozdější celkový vítěz závodu Gustav Iden, začal Kristian bojovat o udržení 3. místa a jeho teplota začíná stoupat aby se během následujících 25 minut se vyšplhala až na nebezpečných 40,7 °C. Jeho tepová frekvence se zvyšuje o 10 tepů za minutu a posledních 20 minut závodu teplota Kristianova tělesného jádra zůstává výrazně nad kritickou hranicí 40°C. Velmi vysoká je i dalších 20 minut po doběhu. To už je Kristian v lékařské zdravotní péči.

Teplota jeho tělesného jádra vrcholí až několik minut po závodě na úrovni 40,8 °C, a teprve 20 minut po doběhu začne konečně klesat. Až po dalších 20ti minutách se dostává na teplotu 38,3 °C, tedy stejnou úroveň, kterou měl když odstartoval do maratonu.

Kristian byl tedy nucen strávit téměř hodinu nad nad kritickou hranicí 40°C.

Chlazení během výkonu

Během prvních dvou hodin maratonu Blummenfeltova povrchová teplota opakovaně klesla o několik stupňů (na grafu je znázorněna oranžovou čárou). Tyto poklesy byly vyvolány jeho snahou o aktivní způsob chlazení. Polévání hlavy a trupu vodou vedlo k ochlazení jeho pokožky, která tak dává organismu lepší možnost regulovat teplotu tělesného jádra. Kromě toho, že Kristian dostával vodu na občerstvovacích stanicích, bylo možné během prvních částí běhu také vidět, jak si láhev s vodou bere s sebou.

Aktivní chladicí strategie, spolu s přiměřenou hydratací a inteligentním stimulováním krevního oběhu přispěla k ustálení teploty jeho tělesného jádra na přijatelné pracovní hodnotě 39 °C po celých úvodních 80 minut běhu.

Po 2 hodinách vidíme na grafu výrazné a rychlé poklesy teploty Kristianovy kůže, jak si na občerstvovacích stanicích bral led a obrovské džbány s vodou. Led si umísťoval pod svoji kombinézu a džbány s vodou si vyléval na hlavu.

Kristianova teplota jádra začíná stoupat, ale po každém poklesu teploty pokožky můžeme vidět její dočasné plató. Aktivní chladící strategií se tak  Kristian snaží zachránit co se dá. I tak jeho tělesná teplota ke konci závodu nezadržitelně roste.

Prahové teploty organismu

Abychom mohli stanovit účinnou závodní a chladící strategii, je třeba určit individuální prahové teploty svého tělesného jádra – tedy maximální teplotu, kterou je po omezenou dobu možné zvládnout bez výrazné ztráty výkonu a případných fatálních následků. Kristianova teplota dosahuje během posledních 30 minut závodu hodnoty 39,5°C, což pro něj již znamená jisté omezení výkonu a teplota přes 40°C na posledních 20 minut závodu je na hraně zdravotních komplikací. 

ZÁVĚRY

Blummenfeltova data ukazují zákonitosti, které platí nejen na havajském ironmanu.

Zde je několik důležitých momentů, které stojí za zmínku:

• Blummenfelt ukončil kolo s přiměřenou teplotou jádra. Teplota tělesného jádra triatlonisty při běhu prakticky vždy stoupá, bez ohledu na jeho výchozí teplotu. Pokud je počáteční bod příliš vysoký, teplota jádra se rychle stane neudržitelnou. Sportovci na kole mají výhodu lepšího chlazení větrem. Ve spojení s udržitelným tempem může maximalizace chlazení na konci cyklistické části pomoci stabilizovat nebo snížit teplotu jádra ještě před během. Nezapomínejte na to, jinak se v cíli okradete o desítky minut.
  
  
• Aktivní strategie chlazení je kriticky důležitá. Po dobu dvou hodin udržovala hydratace, zadržované tempo a polévání vodou jeho teplotu pod kontrolou. Během posledních 40 minut led a extrémní polévání vodou zabránily tomu, aby jeho teplota výrazněji narostla ještě před závěrečným zrychlením.
  
  
• Po většinu maratonu byla teplota jeho jádra v rozmezí, které by pro mnoho sportovců bylo považováno za „červenou zónu“. Kristian je však díky celoroční simulaci teplného stresu na takovéto podmínky velmi dobře adaptovaný. Tepelně kombinované tréninkové motivy výrazně zvyšují pracovní teplotu, při které může sportovec závodit trvale bez výrazného snížení výkonu.
  
  
• Schopnost termoregulace je vysoce individuální záležitost a pro elitního sportovce není neobvyklé dosáhnout během svého výkonu teplotu jádra 40°C. Je však důležité si uvědomit, že na takových honotách Kristian často trénoval a závodil a plně chápe jejich důsledky. Pro neadaptovaný organismus mohu být tyto teploty extrémně nebezpečné .
  
  
• Jakmile teplota tělesného jádra dosáhne velmi vysoké úrovně, její snížení je prakticky nemožné. Teplota Blummenfeltova tělesného jádra během posledních 10ti minut závodu byla 40,7 °C a zůstává takto extrémně vysoká ještě dalších 20 minut po doběhu. Pokud se vám tohle přihodí někde na trati, znamená to prakticky vždy konec závodu s možnými dalšími fatálními následky.

Údaje zde uvedené byly poskytnuty s laskavým svolením Entalpi.
Údaje o teplotě tělesného jádra a pokožky byly shromážděny pomocí senzoru CORE
Převzato se svolením https://corebodytemp.com/blogs/