Jeden z největších svátků cyklistiky, pověstné vlámské "Ronde" dalo poměřit síly mezi nastupujícím Kanibalem Tadejem Pogačarem a fenoménem MvdP tedy Mathieu van der Poelem, který se po zraněních opět vrací na scénu. A bylo to opravdu grandiózní klání s neskutečně pikantní koncovkou.
MvdP model 2022
Mathieu Van der Poel (MvdP) po sérii vleklých zranění letos opět překvapuje. A nejen své okolí, ale tentokrát i sám sebe.
Jeho první závodní intenzita, tedy Milano-Sanremo, se konala po prvním čtyřtýdením tréninkovém bloku a jednom volnějším týdnu. Výsledek tohoto závodu jistě znáte. MVDP v něm byl velmi důstojným soupeřem všem rozjetým favoritům a skvěle sekundoval atakům Tadeje Pogačara, nedávno pasovaného na novodobého Kanibala. Jak jsem ale již konstatoval po jeho vítězném Strade, nebude to mít se svou dominancí na jarních klasikách vůbec jednoduché.
Stačilo se podívat na letošní wattové ukazatele z Milano-Sanremo, ale hlavně středečních Dwars door Vlaanderen a bylo jasné, že fenomén MVDP je po roce zpět. Ba co víc, je opět ve formě a co je asi nejzásadnější, vleklá zranění, která mu zabránila prakticky od podzimu sednout na kolo dovolila jeho organismu zregenerovat takovým způsobem, jakým by se mu to s cyklokrosovou zátěží nepodařilo. On sám raději svoje nadšení z tohoto faktu brzdil, i jemu to přišlo až moc "snadné", ale čísla nelžou. A víme jak to MVDP má - každý závod, každé vítězství se počítá. U něj neexistuje žádný vrchol, pouze příští závod. Je neskutečné, jak dlouho uměl v tomto rytmu existovat a vítězit. Ale konec vítězné vlny musel zákonitě jednou přijít. Až nucená pauza ho paradoxně vrací opět na ten nejvyšší level.
Jeho funkční práh (FTP) je opět blízko 6W/kg (v jeho případě 436W), maximální výkon který má od okamžiku kdy dá signál svým nohám okamžitě k dispozici je 1400W (a to i po 5 hodinách tvrdého závodění), jeho 5-7s výkon je 1300W, dvouminutový 600W, atd. Tyhle ukazatele z přípravných závodů se ostatním jen velmi těžko dorovnávají, natož překonávají.
Výše uvedené parametry stačily MvdP na vítězství v přípravných závodech typu Dwars door Vlaanderen, ale jak se ukázalo, tváří v tvář v souboji s Pogačarem a ostatními soky zde na Ronde, musel jít Mathieu van der Poel ještě o level výše.
Pogačarovy trumfy vs. fenomén MvdP
Dominance Tadeje Pogačara v dlouhých stoupáních, náročných časovkách, prostě při srovnání maximální výkonnosti v úseku nad 30 minut je zřejmá. Letos k tomu ještě přidal ukázku bravurní techniky v jízdě na prašných i dlážděných cestách a zdá se že se nám rodí opravdu komplexní šampión.
Tadej je totiž nejen kanibalem dlouhých úniků s vynikající technikou a velmi, velmi kvalitním spurtem ale i s neskutečně silným pětiminutovým vsazením. Prakticky nemá žádnou slabinu. MVDP je na tom podobně, ale jeho silová připravenost a taktická vyzrálost jsou nyní ještě o chlup lepší. A těžko soupeřit s jeho prvními záběry do pedálů při zahájení sprintu po 6ti hodinách v sedle. V tom je zřejmě nyní opět nejlepší na světě.
A na scénu se Mathieu van der Poel vrátil právě včas, aby odčinil čeho vloni nedostál. Jestliže se odborná veřejnost tehdy podivovala nad tím, jak se na loňských Flandrech nechal přespurtovat vítězným Asgreenem (DQS), byl to spíš zázrak, že do cíle dokázal dojet druhý. V období bezprostředně před Ronde, po svém náročném startu do sezóny, se totiž ocitnul ve stavu naprostého vyčerpání organismu a zcela mimo formu. Psali jsme o tom zde. Nikdo, kromě absolutního talentu jakým je právě MVDP, by se do cílové roviny na Ronde v takovémto období dostat nedokázal. Tím spíše ne na druhém místě.
Finální hodinová selekce + 5min ALL OUT
Selektivní fáze na letošním Ronde započala po pěti hodinách závodění a až do samostatného úniku s Pogačarem na značce 260km, byl nucen i MvdP absolvovat selektivní hodinku normovaným výkonem 440W!!!. Tedy po pěti hodinách tvrdého závodění v sedle bylo třeba předvést výkon na hraně nebo spíše za hranou svého dosavadního hodinového maxima. Co je ale ještě zajímavější, prvních 10minut této neskutečné řehole začalo normovaným výkonem 496W!!! Pro všechny závodníky bez vyjímky to znamenalo 10 minutový interval výrazně nad jejich funkčním prahem, tedy ve vysoce anaerobním (laktátovém) pásmu. Ano, tušíte správne, to je samozřejmě ten nejhorší začátek hodinovky, který si můžete připravit. Je dobře vidět, proč klasikář musí disponovat nejen vysokým funkčním prahem, ale i dokonale rozvinutým glykolytickým (anaerobním) systémem.
A když pak na předposledním, nejdelším helingenu (Kwaremont), začal úřadovat Pogačar. MvdP musel sáhnout až na úplné dno svých možností, ale o fous mu to dalo. Ostatním jezdcům už nikoliv. Každopádně díky Pogačarovi o 11s padnul loňský KOM na Kwaremontu a letos ho překonala ještě celá řada dalších jezdců.
Neboli po hodině naprosté hrany pro všechny jezdce dokonal Pogačar na Kwaremontu své dílo metodou 5min ALL OUT!
Vedoucí duo se zhruba 17km před cílem osamostatnilo, a do cíle zbýval už jen poměrně krátký, ale o to prudší Paterberg. Pogačar to opět vyzkoušel, ale zlomit se mu Van der Poela nepodařilo. On samozřejmě věděl, že se jedná o poslední minutové stoupání, které prostě musí na morál kousnout.
Od té chvíle bylo jasné, že se rozhodne až v cílové rovině.
Po krátkém, minutovém sjezdu, dvojice nastolila potřebné tempo, tak aby se vzdálila pronásledovatelům. Ale jak MvdP tak Pogačar tohle zvládají excelentně a tak se oba dva pohybovali pro ně v celkem komfortní tempové zóně (346W/15min.).
Smrtící pokr v cíli
Až cílová rovinka měla přinést rozuzlení tohoto napínavého souboje.
A Van der Poel se už potřetí za sebou nachází ve stejné situaci. V cílové rovině Ronde začíná souboj muže proti muži. Nejdříve byl vyzyvatelem Van Aert, potom Asgreen a nyní Pogačar.
Pogačar, stejně jako předchozí vyzyvatelé, za žádnou cenu nechtěl začínat spurt z první pozice. A MvdP tedy zpomaloval a zpomaloval až to vypadalo, že oba jezdci zastaví. Samozřejmě pouze zdánlivě. I jejich nejnižší rychlost byla stále 30km/h. Nicméně dvojice Dylan van Baarle (INEOS), Valentin Madouas (Groupama-FDJ) se za nimi řítila do cíle rychlostí 50km/h a na metě 100m do cíle jim na taktizující duo chybělo doskočit pouhých na pár metrů.
MvdP se střídavě ohlížel na Pogačara i blížící se dvojici a nenechal se vyvést ze svého klidu. A když už se zdálo, že je pozdě, vložil do pedálů svých atomových 1406W, během okamžiku se pohyboval rychlostí 50km/h a zrychloval až na finálních 58km/h. Nešťastného Pogačara, který situaci vzadu podcenil, ponechal svému osudu a dvojice rozjetých stíhačů se přes něj bez milosti převalila.
Na zoufalého a zablokovaného Tadeje zbylo až 4. místo (stačil ještě bezmocně zvednout ruce, ale to bylo vše. Po dojezdu se sportovní šéf týmu UAE na jeho žádost šel podívat na záznam dojezdu, ale nebylo proti čemu co namítat).
Van de Poel naprosto profesorsky (na setinu vteřiny) odhadnul, kdy musí zahájit útok, aby ho rozjetá dvojice pronásledovatelů nedostihla a způsobila problém Pogačarovi.
Poslední kilometr Ronde, včetně toho nejdůležitějšího z letošního průběhu závodu si můžete vychutnat zde:
Poučení?
Opět se potvrdilo, že pokud je MvdP při síle, disponuje dostatkem aerobního, anaerobního i silového arsenálu, aby se dostal buď sám nebo s kýmkoliv ze soupeřů (včetně Pogačara) do cíle a díky svému drtivému zrychlení a vyzrálému taktickému myšlení následně i zvítězil. Dnes všech svých zbraní využil dokonale.
PS: Pokud budete zkoušet secvičvat podobnou akceleraci, velmi rychle si ujasníte, že zrychlit z 30 na 58km/h znamená i spoustu řazení. Tohle se prostě nedá zvládnout na jediný převod. Je třeba mít perfektně zmáknuté kdy (při jakém tahu) bleskově řadit. Elektronické řazení musí v takovémto sprintu odvést 100% práci, jinak je to celé k ničemu. I tohle patří do sprinterova umění.
Na závěr ještě některé (neskutečné) hodnoty Van der Poelovy vítězné jízdy, které samozřejmě dokládají i Pogačarovu vyjímečnost:
Minutové maximum: 727W (9,9W/kg!!!)
Dvouminutové maximum: 618W (8,3W/kg)
Hodinové maximum: 440W
90min maximum: 421W
Kwaremont (předposlední helingen): 508W/5:20 z toho 547W/2:58
Patersberg: (poslední 12% helingen za Pogačarem): 668w/1:06
Závěrečných 10km ve spolupráci s Pogačarem: 15min/346W/97ot./min.
Poslední minuta před vítězným spurtem: 197W (Pogačar nechce střídat na první pozici)
Vítězný spurt MvdP: 1383W/5s, 1180W/10s, max.1406W - neboli neuvěřitelně kvalitních 5s/1400W
-----
A nezapomeňte, už příští týden se jede Amstel Gold Race, kde fenomén MvdP v roce 2019 ukázal světu co ještě neviděl a naplno demonstoval své monstrózní schopnosti.
Robert Kleiner,
SPEEDweaponry
https://www.facebook.com/treninkswatty