Vypadá to že tři nejsilnější z loňského finále Kolem Flander si svým doslova zničujícím pojetím jarních klání zadělali tak trošku na problém a po prvním ostrém závodě belgického klasikářského dvojtýdne by se chtělo říci: Takže vlčí smečka je zpět! Jenomže další závody belgického festivalu dlážděných bergů vše řádně zamotaly. Kdo je tedy tím největším adeptem na vítězství v nedělním Ronde? A jakou taktiku by měl zvolit?
První závod E3 Saxo Bank Classic se konal ve znamení kolektivní síly Lefeverova týmu. Co na tom že i doma v Belgii jim tenhle způsob „honu na zajíce“ tak trošku vyčítají a belgický tisk jej označuje za málo atraktivní. Stejně tak i komentáře belgických fanoušků vyznívají spíše ve prospěch sebezničujícího boje Wout van Aerta, než jako chvála pragmatické taktiky pro uštvání silnějšího protivníka. Však málo platné, účel svědčí prostředky.
Stručný souhrn hlavních momentů zde: https://youtu.be/mzc9CPSfbRE
To ale nikterak nesnižuje výkon vítězného Kaspera Asgreena (DQS), před kterým smeknul ve svých komentářích i samotný Mathieu Van der Poel (Alpecin). A on ví celkem přesně o čem je řeč. 54km dlouhá stíhačka, kterou ve snaze eliminovat Asgreenův náskok spolu s Wout Van Aertem (Jumbo) podnikli znamenala pro oba borce značné úsilí, které navíc prakticky zcela jistě nešlo korunovat úspěchem. Wout Van Aert vyplýtval už mnoho sil při vracení se do první skupiny po defektu a ani Mathieu Van der Poel na E3 rozhodně nebyl po italské epopeji úplně ve své kůži.
Každopádně první 3hodiny závodu se Mathieu Van der Poel „zašíval“ hluboko v pelotonu za normovaných 330W, kdežto poslední dvě hodiny ho stály skoro o 100W více! Na stíhačku Kasper Asgreena museli se střídajícím Wout Van Aertem přišlápnout na průměr 412W, tedy pár wattů pod své FTP. O to více je třeba vyzdvihnout právě výkon vítězného Asgreena, byl připraven a motivován výtečně. Vydržel vzdorovat tomuto duu plných 54km a po svém dostižení 10km před cílem se pár minut oklepal, aby na metě 5km vystartoval znovu! Tentokrát už vítězně až do cíle. Neuvěřtelný apetit. V Deceuninck se poskytnutá šance prostě jen tak nepouští...
A Mathieu Van der Poel neuhájil ani druhé místo, když ho v závěrečném spurtu předčil takticky nestřídající Senechal (DQS). Závěrečné 15s zrychlení na cílovou pásku s maximem 1537W mu stačilo až na 3.místo.
Z průběhu stíhačky bylo zřejmé, že cílem nebylo Asgrena dostihnout, ale pokud možno vyčerpat a utratit při tom co nejméně sil. Bylo jasné, že pokud by ho MVDP a WVA sjeli příliš brzo, okamžitě by startovala „varianta B“ Štybar, případně „varianta C“ Senechal, což nedávalo pro stíhající duo žádný smysl.
Ve stíhací skupině se pohybovali i další matadoři klasik Oliver Naesen a Greg Van Avermaet (oba AG2R). Ovšem dle slov Naesena byli rádi, že se ve skupině drželi a k jejímu tempu příliš nepřispívali. Naesen je podobná váhová kategorie jako Mathieu Van der Poel a první 3 hodiny zajel průměrem 320W, tedy podobně jako Mathieu Van der Poel. Ovšem stíhací 2h finále ho stálo „pouze“ 380W tedy o plných 30W méně než Mathieu Van der Poela. I proto si byl schopen Naesen v závěrečném spurtu skupiny zajistit čtvrté místo - 16s průměr 1035W (max 1216W), těsně za Senéchalem a Mathieu Van der Poelem. Obhájce prvenství Zdeněk Štybar bral páté místo, olympijský vítěz z Ria Avermaet 6.
Je jasné, že ve prospěch druhého Senéchala, hrála i skutečnost, že celou stíhací jízdu (stejně jako Štybar) nestřídal, aby naplnil týmovou taktiku a byl schopen pokrýt případné nástupy fenomenálního dua Mathieu Van der Poel a Wout Van Aert. A oba se Štybarem odváděli svou práci opravdu skvěle.
WATTY NA STRADE BIANCHE vs. E3
Pokud porovnáme záznamy ze Strade a E3 u Mathieu Van der Poela zjistíme že čas strávený v aerobním pásmu (pod FTP) na Strade byl o 19minut nižší než na E3, ale čas v „červené zóně“ nad FTP o 17minut vyšší. Co to naznačuje? Předně, poslední dvě hodiny se na E3 odvíjely „poklidnou“ stíhačkou na Asgreena. Na Strade se naopak v konci konala totální cyklistika. A to je vlastně i návod na vítězství pokud na to máte jako Mathieu..
Jak tedy vyzrát na vlčí smečku?
Mathieu Van der Poel, ale i Wout Van Aert a samozřejmě i Julian Alaphilippe pokud mají formu a nejedou z únavy, disponují ve svém zásobníku dalšími téměř 20ti minutami v pásmu okolo 500-600W plus vítečným spurtem. Svými útoky v závěru závodu jsou schopni roztrhat pole na cucky, tak jak se to událo i na Strade. Ovšem nesmějí příliš mrhat municí v závodech, které nedělním Flandrům předcházejí. Ani oni nejsou nesmrtelní a jak se jim podaří „doplnit střelivo“ ukáže tedy až nedělní klání.
Každopádně Wout Van Aert, kterému v páteční E3 po jeho vlastním útoku 20km před cílem došlo ukázal, že se umí oklepat neskutečně rychle. O dva dny později totiž získal svoji první belgickou klasiku Gent-Wevelgem. A na tomto druhém závodě belgického týdne bylo vše jaksi naruby. Při dělení na silném bočním větru 90km po startu totálně zaspalo celé DQS, které obvykle svým mistrovstvím v těchto podmínkách dostává své soupeře do nesnází. Štybarovi a spol se už hlavní pole dojet nepodařilo a jediný zástupce DQS ve vedoucí skupině - Sam Bennett, doslova podlehl svému kanibalizmu před rozhodujícím Kemmelbergem. Dle svých slov toho pod kopcem spořádal příliš a po jeho zdolání musel v přímém přenosu svůj žaludek kompletně vyprázdnit, což jeho naděje na vítězství nenávratně pohřbilo. Wout Van Aert za výrazné asistence týmového kolegy Van Hooydoncka nedal nikomu v závěrečném spurtu šanci.
Souhrn závodu Gent-Wevelgen zde: https://youtu.be/zbgKoX9Qvt4
Poslední generálku Dwars door Vlaanderen už sice Wout Van Aert vypustil, zato se na ní sešli jak Mathieu Van der Poel (Alpecin), tak Julian Alaphilippe (DQS). Závod trval pouze 4hodiny a nejelo se ani v nijak závratném tempu, což potvrzuje záznam z Naesenova wattmetru. Poslední 2 hodiny zaznamenal nevýrazný průměr 342W/3,8W/kg – což je o plných 40W méně než na E3. To je rozdíl třídy. A tak si po dlouhém 50km úniku pro cenné vítězství dojel osamoceně Dylan van Baarle (INEOS).
Souhrn Dwars door Vlaanderen zde: https://youtu.be/a3QlHlAnSMk
Pro duo Mathieu Van der Poel, Julian Alaphilippe to byl propadák. Místo otestování vracející se formy jeli dle svých slov už od začátku „bez nohou“. Mathieu Van der Poel si z toho ale těžkou hlavu nedělá, pár kilometrů před cílem ještě pomohl svému kolegovi Timu Merlierovi (Alpecin) doskočit první skupinu, poté si vybočil na chodník, vydýchal se a v poklidu závod dokončil na 58místě se slovy: „tohle není poprvé co jsem takový stav zažil, nevěším hlavu, do nedělního závodu je ještě daleko...“.
Doufejme tedy, že se oba dají opět dohromady, abychom mohli na Ronde spatřit podobné famózní finále jaké se událo vloni. Taktika je myslím poměrně jasná, pojede se tak rychle, aby se pokud možno omezily taktické hrátky na přečíslení vepředu a do finále se propracují pouze ti nejsilnější. Finále je jen jedno a Wout Van Aert i Julian Alaphilippe mají z loňska co oplácet. Doufejme, že při plné síle bude i Peťo Sagan, kterému tento styl závodění také vždy svědčil a jeho návrat po Covidovém výpadku vypadá více než slibně.
Robert Kleiner,
SPEEDweaponry